o Všem možném

Tělesné systémy

V průběhu vývoje se podle životních podmínek měnila i stavba těla koně. Příkladem může být specifická anatomie jeho zažívacího traktu. Jako typický býložravec musel být kůň schopen dokonale trávit potravu s vysokým podílem celulózy. Postupem doby se v jeho tlustém střevu zformovala lačníková a tračníková sloha se zásobárnou bakterií, napomáhajícím štěpení vlákniny. Obdobně se slezina dostihových koní přeměnila ve skladiště erytrocytů, jež jsou uvolňovány do krevního oběhu v případě potřeby.

Dýchání a krevní oběh:

Součinnost – Dýchací a oběhová soustava spolu velmi úzce funkčně souvisejí. Kyslík z vdechnutého vzduchu nemůže v plicích přestoupit dříve, než je jiný z krve předán tělním buňkám. Uvedený princip výměny kyslíku je založen na systému přechodu z vyšší do nižší koncentrace. Vzdušný kyslík vstupuje v plicních sklípcích do krve. Odtud je pak krevním oběhem rozváděn do celého těla. Ve stejné době je kysličník uhličitý od jednotlivých buněk dopravován krví zpět do plic a následně vydechován.

Krevní oběh – Srdce představuje v podstatě dvě pumpy, na které navazují dva oběhové systémy. Jedním z nich je odkysličená krev přiváděna z těla do plic, kde je uvolňován oxid uhličitý. Na jeho místo nastupuje kyslík. Tato okysličená krev je pak druhým je pak druhým oběhem rozváděna po celém těle. Místem styku obou oběhů jsou tělní buňky, které jsou tak plynule zásobovány životně důležitým kyslíkem a současně se mohou zbavovat vydýchaného kysličníku uhličitého.

Nervový systém:

Pokyny – Nervová soustava koordinuje činnost celého těla. Po nervových dráhách vysílá k jednotlivým orgánům příkazy a zpět sbírá a vyhodnocuje podněty, jež vzešly z těchto orgánů. Nervová soustava pracuje převážně automaticky.

Nervová zakončení – Nervová zakončení jsou rozmístěna v celém těle. Registrují vnější podněty a předávají je po nervových dráhách do mozku a míchy. Odtud jsou naopak vydávány odpovědi do příslušných orgánů.

Zažívací systém:

Zažívání – zažívací trakt koně je charakterizován nápadně malým žaludkem. Má objem asi 15 litrů. Promíchaná potrava je z něj posouvána do tenkého střeva. Trávení vlákniny nastává až ve slepém střevu (bývá metr dlouhé a jeho objem činí asi 35 l) a v rozšířených partiích tlustého střeva. Stravitelné látky rozložené na jednoduché sloučeniny jsou vstřebávány do krve a nevyužitá hmota je vylučována z těla jako trus.

Štěpení vlákniny – Koně přijímají v krmivu značné množství celulózy. Ta je štěpena bakteriemi až ve slepém a tlustém střevu. Druhová skladba těchto bakterií odpovídá vždy charakteru vlákniny v potravě. Se změnou přijímané potravy se mění i druhová skladba bakterií. Dlouhý zažívací trakt má 2 nápadné, 180o záhyby. Právě v nich může dojít k nahromadění trávené potravy doprovázené vznikem úporných kolik.