Zan Parr Bar (1974-1987)
Zan Parr Bar se narodil v Kalifornii v r. 1974 a při pohledu na jeho původ odhalíme plnokrevného děda Three Barse na straně otce a na straně matky linii vedoucí až k Poco Bueno. První majitel hříbě pojmenoval a poukázal tak na to, že na obou stranách původu najdeme v hlubinách legendárního dostihového Zantanona. Jako dvouletý se kůň několikrát objevil v halterových soutěžích a získal tituly Grand i Reserve Champion.
V roce 1976 se jeho osud zkřížil s už zmíněnou Carol Rose. Ta při své cestě za nákupem chovných klisen poprvé na místní soutěži spatřila Zan Parr Bara: „Na odjezdu jsem zahlédla z profilu jednoho z nejkrásnějších koní, jakého jsem kdy viděla. Jeho hlava a záď byly naprosto neuvěřitelné.“ Carol sice nehledala plemeníka, ale to, co viděla, změnilo její názor. „Měla jsem letět domů, ale rozhodla jsem se zůstat ten den až do konce a zkusit toho koně získat.“ Nepodařilo se, majitel něco podobného zcela odmítl. Získala jedině sliv, že bude první, kdo se dozví o tom, že kůň je na prodej. K tomu došlo už o měsíc později. „Bylo devět večer. V osm ráno druhého dne jsem seděla v letadle, ve tři místního času jsem byla u majitele a v půl šesté byla smlouva podepsána. V šest dorazil další zájemce…“
Zan Parr Bar tedy změnil působiště a přestěhoval se na ranč do Texasu. Prakticky okamžitě startoval na prestižním veletrhu v Houstonu a vyhrál titul Grand Champion. Příští tok měl připouštěcí program nabitý klisnami, ale přitom stačil získat titul halterového šampióna 3letých hřebců a nasbírat 19 bodů za western pleasure. V roce 1977 dostal Superior za halter. Pod sedlem ovšem nebyl o nic horší a jeho hlavní doménou se ukázalo být lasování. Sbíral jeden titul za druhým a vyvrcholením závodní kariéry byl nepochybně rok 1979, kdy současně získal titul světového halter šampióna a exceloval ve finále lasování na Quarter World Show. O rok později – naposled – tuto kombinaci titulů zopakoval. Při odchodu do chovu měl na kontě 3 tituly světového šampióna, 114 titulů Grand Champion a 13 Reserve, 245 bodů za halter, 278 bodů za lasování a dále body za pleasure a reining. Z pohledu stálého jezdce Billy Allena měl Zan Parr Bar ideální rovnováhu mezi fyzickými schopnostmi a ochotou: „Jeho srdce a snaha vyniknout z něj dělaly něco výjimečného. Vždycky potřebujete koně fyzicky zdatného, ale ti dobří milují náročnou práci. To je to, co odlišuje dobré koně od průměrných.“
V roli plemeníka rovněž naplnil očekávání majitelky. Ukázalo se, že je tím vzácným typem hřebce, který může připustit prakticky cokoliv a dát vítěze. Ročně připouštěl 70 – 90 klisen. První úspěchy naznačila už v r. 1978 dcera Zans Playgirl ziskem světového titulu v halteru ročních klisen. Následovali Zans Par, Hanza Skip, Reprise Bar, Zan Parr Jack a další – všichni excelovali při lasování a v halterech. Nejznámější dcerou je Sparkles Rosezana, která v r. 1985 vyhrála reiningovou Futuristy a o rok později titul světové reiningové šampiónky. Susa sumárum: Zan Parr Bar dal ve 12 ročnících 652 registrovaných hříbat, z nichž 22 bylo šampióny AQHA, 31 světovými šampióny, 6 mělo titul Superior za halter a 204 za jezdecké disciplíny (lasování, reining, western pleasure, working cow horse, trail).
Slibně rozjetý koloběh chovu se zadrhl v r. 1987, kdy se hřebec nečekaně zchvátil a strávil 2 měsíce na veterinární klinice. Majitelka byla připravena ho večer před Dnem díkuvzdání vyzvednout, ale veterinář volal, že kůň potřebuje ještě odpočinek. Vzápětí po Dni díkuvzdání však volal znovu – Zan Parr Bar zcela nečekaně uhynul. Pro ranč to byla těžká rána, útěchou mohla být jen kvalitní hříbata, která po hřebci zůstala. Carol Rose kvality potomstva komentovala takto: „Jejich atletické schopnosti, povaha, stavba těla – to všechno jim umožnilo vydat se tolika různými směry. Vypadalo to, že hříbata potřebují trochu víc práce při tréninku, ale jakmile byla hotová, měla srdce velká jako Texas. Čím víc jste chtěli, tím víc dávali.“ Dnes, v době specializace hřebců, zůstává otázkou, zda v budoucnosti spatříme tak všestranného plemeníka, jakým byl Zan Parr Bar.