Pole Bending
POLE BENDING
– rychlostní disciplína jejíž dráha vede mezi šesti tyčemi. Po startu jezdec dojede na konec dráhy, projede slalom, otočí se kolem poslední tyče a ještě jednou se "proplete" mezi tyčemi. Teprve potom může pobídnout koně k závěrečnému trysku. Shození tyče se penalizuje 5ti trestnými vteřinami, za nedodržení daného kurzu je diskvalifikace.
Za ztrátu klobouku nebo přilby,
nebo za shození tyče je k dosaženému času přičteno vždy 5 penaltových vteřin (zde shozená poslední tyč, jezdkyně jede do cíle vymezeného dvěma barely).
I v kolbišti platí, že rychlost jízdy je nutné přizpůsobit stavu povrchu arény. V případě, že kůň upadne, nebo jezdec z něj spadne, následuje diskvalifikace.
Pro pád jsou nejnebezpečnější otočky kolem první a poslední tyče ve slalomu, kdy se kůň otáčí ve cvalu na kroužku o velmi malém poloměru. Často můžeme vidět jezdce, který se točí těsně okolo tyče a tyč přitom přidrží, aby při nechtěném doteku nespadla (přidržení tyče je povolené). Pokud jezdec spadne u poslední tyčky, je možné občas vidět svědomitého koně, který se bez jezdce sám proplétá ve cvalu mezi tyčemi, jak předepisuje kurz disciplíny...
Pravidla pro výbavu a výstroj platí stejně jako u barrel race. Můžeme se setkat s různými typy uzdění, povoleny jsou nánosníky, martingaly apod. Koně mohou mít v rychlostních disciplínách i ochrany nohou - zvony, kamaše, bandáže.
I zde je možno vést koně na páce obouručně.
Pole bending vyžaduje pro dobré projetí dobře zvládnutou techniku otoček a letmých přeskoků. Při otočkách kolem posledních tyčí v řadě platí podobné pravidlo jako u otočky kolem barelu: ramena jezdce by měla být rovnoběžná se zemí. Tento zdánlivě malý detail má velký vliv na rovnováhu koně.
Pokud se jezdec/jezdkyně při otočce nakloní do strany a přitom nevyrovná ramena, posouvá těžiště mimo koně a tím bere koni stabilitu.
Ve slalomu je zase důležité, aby kůň lehce měnil vedoucí nohu (prakticky každý druhý nebo třetí cvalový skok). Pokud kůň nestíhá přeskoky, těžko se na slalomu udrží ve cvalu a část trati pak absolvuje výrazně pomalejším klusem, což se nakonec projeví v dosaženém čase.
Mimo anglických plnokrevníků a amerických plemen (v této soutěži často s podílem plnokrevníka) vidíme v pole bending běžně arabské koně, kteří mají výhodu kratšího rámce pro práci mezi tyčemi. Prakticky vzato kůň postavy araba má ideální rozměry pro rychlé pohyby mezi tyčemi. Navíc orientální koně nemusíme dlouho přesvědčovat, aby s chutí předvedli rychlý pohyb. Pro dobré projetí trati je potřeba, aby kůň akceptoval žádost o zrychlení, ale též musí dobře reagovat na žádost o zpomalení nebo obrat.
Pokud vídáme v této soutěži menší koně, než jsou arabi (různé typy pony), musejí tito drobní koníci absolvovat více cvalových skoků na jednotlivých obloučcích a přitom se vejít do stejného rozměru, jako větší kůň, na kterého je ideální trasa stavěná. Naproti tomu velcí koně mívají problém se mezi tyče v rychlosti vejít. Pokud takový kůň nemá předem jasno, co se po něm bude na trati očekávat, většinou volí přechod do klusu.
Přestože rychlostní disciplíny vypadají jednoduše a bývají zpestřením programu kdejakého přátelského klání, není dobré ani férové ke koni přípravu podceňovat. I když se nechystáme zrovna vyhrávat a jedeme jen pro pobavení, měli bychom koně na jeho úkol připravit. Nemusíme si ani stavět trať z tyčí, postačí kužely nebo jiné značky. Pro přípravu na disciplínu pole bending je možné například projíždění kruhů po ideální trase mezi dvěma kužely po trase tvaru číslice 8. Toto cvičení dá koni jistotu velikosti oblouku a usnadní vymezení optimálního prostoru pro přeskok.